Mučení jeho svědomí neumlčelo

Kampaň za záchranu právníka Kao Č´- šenga

Lidé mu přezdívají „Svědomí Číny“. Narodil se v jeskyni a vyrostl v nesmírně chudých poměrech. Přesto se stal jedním z nejlepších čínských právníků. Být lidsko-právním advokátem v Číně ale vyžaduje obrovskou odvahu. Psychické ani fyzické mučení jeho svědomí neumlčelo. Letos v srpnu byl Kao Č´- šeng opět unesen čínskou policií. Pomoci mu můžete zapojením se do kampaně „Kde je Kao?“ na sociálních sítích.

Kao Č´- šeng pochází z nesmírně chudých poměrů, přesto se díky své píli a odhodlání stal jedním z nejvýznamnějších čínských právníků. Narodil se v roce 1964 na čínském venkově v jeskynním obydlí v provincii Šan-si. Otec mu zemřel, když chlapci bylo jen 11 let. Kao pomáhal své matce uživit 7 sourozenců sběrem léčivých bylin v horách.

Rodina byla tak chudá, že si nemohla dovolit poslat chlapce ani na základní školu. Kao však po vzdělání toužil, a tak chodil poslouchat výklad učitele pod okna tříd. Na střední školu se dostal díky podpoře svého strýce. Protože v jeskynním bytě neměli ani hodiny, Kaova matka v noci téměř nespala a často pozorovala oblohu, aby mohla odhadnout čas a syna včas vzbudila do školy. Potom každý den chodil do školy půldruhé hodiny pěšky, často o hladu.

Kao byl přijal na vyšší střední školu, ale nastoupit na ni nemohl. Musel odejít s bratrem pracovat do uhelných dolů. Matka tak rozhodla, aby zvýšila šanci na přežití všech dětí. Později Kao vstoupil do řad Čínské lidové osvobozenecké armády s nadějí, že konečně přestane hladovět. Z armády je však brzy propuštěn a vydělává si na živobytí prodejem zeleniny. V novinách, do kterých zeleninu balí, se dočte, že Čína má nedostatek právníků. Kao se tak rozhodne, že začne se samostudiem práva.

V roce 1995 úspěšně složí advokátní zkoušku. Přijímá první případ pro bono, zastupuje chudého chlapce, který přišel o sluch. U soudu dosáhne nejvyššího odškodnění za lékařské pochybení v historii Číny.

Zastupuje horníky, obchodníky, tovární dělníky, politické aktivisty a jiné, kteří se stali obětmi porušování lidských práv nebo s nimi čínské úřady nespravedlivě a nelegálně zacházely.

Obrat v jeho životě nastává, když Kao začne na vlastní pěst vyšetřovat případy pronásledování a mučení lidí věnujících se meditační praxi Falun Gong. V roce 2005 píše dopis čínskému prezidentovi a premiérovi, v němž žádá ukončení utlačování lidí z Falun Gongu. Uvědomuje si, jaké následky to pro něho bude mít, ale jeho svědomí mu nedovolí těmto věcem jen mlčky přihlížet.

Podrobnosti o případu Kao Č´-šenga a dalších lidskoprávních advokátu najdete zde:

Reakce přichází brzy, soudní úřad v Pekingu odebírá Kaovi právní licenci na rok. Ale tím to nekončí. V roce 2006 Kao jen o vlásek uniká pokusu o vraždu. Téhož roku je poprvé unesen čínskou tajnou policií a následně obžalován za „podněcování k podvratné činnosti proti státu“ a odsouzen ke třem letům vězení. Trest je pod mezinárodním tlakem změněn na podmíněný se zkušební dobou pěti let. Následuje nepřetržité sledování jeho rodiny, Kao je opakovaně unášen, vězněn i krutě mučen. Metody krutého fyzického i psychického mučení, které běžně v čínských věznicích podstupují praktikující Falun Gongu a o kterých Kao informoval i Evropský parlament, jsou teď aplikovány na jeho samotného.

V roce 2014 byl po třech letech věznění a krutého zacházení ve věznici v provincii Sin-ťiang propuštěn. Přestože byl Kao neustále sledován a byl držen v domácím vězení, podařilo se mu poskytnout unikátní rozhovor pro China Aid. Svým příznivcům sdělil:

Buďte si jisti, že nikdo a nic mne nemůže duševně zlomit. Ti, kteří mne pronásledovali, použili za posledních 9 let všechny možné prostředky, aby mne zlomili.“ Dále sdělil některé podrobnosti o svém věznění: „Samozřejmě jsem přišel o své fyzické zdraví. Život ve vězení byl naprosto příšerný, co se fyzického zdraví týče. Podle čínského zákona by uvěznění na samotce nemělo přesáhnout 15 dnů, mne tam ale drželi 3 roky. Cela byla zcela uzavřena a měla zhruba 7 m2. Často jsem s dozorci vtipkoval, říkal jsem jim: Vy měříte prostor svýma očima, ale můj prostor určuje mé srdce, váš prostor je omezený, ale můj je neomezený. Když zavřete oči, nevidíte nic, ale když já zavřu oči, vidím světlo. Myslím, že tato vnitřní síla se kultivuje krok po kroku. Zprvu jsem byl velmi vystrašený, vyděšený, plný strachu a úzkosti. Chci vlastně poděkovat svým nepřátelům, protože oni mi pomohli zbavit se těchto strachů. Když mne mučili poprvé, velmi jsem se bál, skutečně jsem se bál, ale podruhé už jsem se nebál. Proč jsem se nebál? Protože jsem věděl, že strach nepomůže, ale povede k většímu útlaku a krutosti. Mučili mne třikrát, bylo to nesmírně kruté. Později zkusili jinou taktiku: po dobu 96 týdnů pouštěli v mé cele přes reproduktor každý den tento slogan: denně ho pouštěli 38krát. „Komunismus nevyhnutelně zvítězí, kapitalismus jistě zemře. To je absolutní cíl lidské historie.“

Komunistická strana Číny se snaží 12 let odstranit Kaovo jméno z lidské paměti. Jeho popularita ale roste.

V roce 2011 se v Senátu PČR uskutečnil křest jeho knihy Za Čínu spravedlivější. V roce 2014 uspořádal spolek Lidská práva bez hranic na podporu Kao Č´-šenga koncert „Svědomí nelze koupit“, na kterém vystoupili např. Marta Kubišová, Jitka Hosprová, Jan Potměšil, Jan Budař, Olga Lounová a další.

Producenti pořadu Čína bez cenzury vytvořili plakát „Where’s Gao“. Odborníci na Čínu a situaci lidských práv v Číně jsou přesvědčeni o tom, že mezinárodní pozornost, například ve formě sdílení informací o pronásledovaných vězních svědomí na sociálních sítích, jim poskytuje určitou ochranu.

Podpořit Kao Č´- šenga můžete sdílením článku, videa nebo plakátu, který se můžete stáhnout zde:

http://bit.ly/wheresgao

Kampaň za propuštění Sun Qian

V únoru tohoto roku byla v Číně unesena miliardářka Sun Qian.

Paní Sun je občankou Kanady a byla zatčena jen z jediného důvodu – kvůli se víře ve Falun Gong, cvičení s morální složkou.

V den zatčení vtrhli do jejího bytu policisté oblečení v civilních šatech a bez jakéhokoli pověření několik hodin prohledávali její byt. Neukázali ani své doklady totožnosti.

Sun Qian byla posléze zavřena do detenčního centra v Pekingu. Byl jí stříkán do obličeje pepřový sprej, nemohla se převléct více než 10 dní a měla na rukou pouta 24 hodin denně.

Do dnešního dne je stále zadržována.

Anastasia Lin, Miss World Kanada 2015 a 2016, vytvořila petici za její propuštění, adresovanou Justin Trudeaovi, premiérovi Kanady.

Doporučujeme o případu také zhlédnout video níže:

S Annie Yang o pobytu v čínském pracovním táboře

Níže publikujeme rozhovor s Annie Yang, která navštívila na naše pozvání Českou republiku. Annie je bývalou obchodnicí se starožitnostmi v Číně, která často jezdila do Londýna. Věnuje se cvičení Falun Gong a kvůli tomu byla zavřena do pracovního tábora.

V něm musela například sedět bez pohnutí po dlouhou dobu, či zažívat další trápení, která zde zmiňuje.

Byla jste uvězněna v čínském pracovním táboře. Z jakého důvodu?

Pouze kvůli mé víře ve Falun Gong.

Mučili vás během vašeho pobytu v táboře?

Ano. Prošla jsem těžkým mučením. Poté, co mě uvěznili… co ti policisté dělají, je, že se snaží donutit nás vzdát se své víry. Jakýmkoli možným způsobem. Když jsem byla v táboře, vzali mi všechna má základní lidská práva. Abyste byl člověkem, musíte jíst, musíte pít, musíte spát, jít na toaletu, umýt se. Ale všechno tohle mi vzali.

Každý den, každé jídlo… dali mi jen jeden krajíc chleba a dvě polévkové lžíce čínské ovesné kaše. Ta byla udělána pouze z rýže a vody.

Tedy takto malé množství je pouze pro přežití.

A bylo vám ubližováno i jinými způsoby?

Když jsem byla v pracovním táboře, teplota v létě dosahovala 40 stupňů. Každý den jsem dostala k pití jen půl litru vody. Na 24 hodin. A tak když jsem měla žízeň, mohla jsem použít vodu jen k tomu, abych si osvěžila rty.

Protože jsem se odmítla vzdát svého přesvědčení, nebylo mi dovoleno jít spát a musela jsem se dívat na všechna ta videa očerňující a útočící na Falun Gong. Což jsou všechno lži.

Také mi při těch 40 stupních nebylo dovoleno, abych se umyla, převlékla se, umyla si vlasy, a to po dobu dvou týdnů. Po dvou týdnech jsem tak začala držet hladovku. A poté jsem dostala povolení se jednou umýt.

Pokaždé, když jsem chtěla na toaletu, tak jsem musela čekat dvě hodiny, tři hodiny, či půl dne. Později jsem kvůli tomu přestala cítit, zda to opravdu potřebuji.

Řekla jste, že vás mučili, abyste se vzdala svého přesvědčení. Během svého pobytu v pracovním táboře jste se ho tedy nevzdala?

Tohle je skutečně otázka, na kterou nerada vzpomínám. Protože mé tělo bylo už velmi slabé, byla jsem mučena, neměla jsem v této situaci dostatek jídla, neměla dostatek vody, a tak jsem párkrát zkolabovala.

A tak za této situace jsem byla donucena zříct se své víry.

Ale tenhle způsob mučení, duševní mučení, je ještě horší než fyzické. Protože tyhle věci, zříct se své víry, to je proti mému svědomí. To je proti mé vůli.

Poté, co jste se zřekla své víry, byla jste stále držena v pracovním táboře?

Ano, byla jsem izolována v místnosti, tmavé místnosti. Pouze s lidmi závislými na drogách. Protože tito lidé jsou využíváni, aby mučili lidi praktikující Falun Gong. A tak mě s nimi ponechali samotnou.

Jak dlouho jste tedy byla celkem vězněna?

Byla jsem tam rok a půl, ale původně jsem dostala dva roky.

Jak se vám podařilo dostat se z tábora ven dříve?

Myslím, že to bylo díky mezinárodní podpoře. Poté, co jsem byl zavřena, moji přátele ve Spojeném království a Americe žádali mé propuštění. Napsali mnoho dopisů vládě, lidskoprávním organizacím, Amnesty International, a tak byl můj případ opravdu vyzdvižen a získal mnoho pozornosti.

A jak jste se po svém propuštění dostala do Londýna?

Bylo to díky mé práci, měla jsem stále platné pětileté vízum.

 

Děkujeme za rozhovor

S Enverem Tohtim o Ujgurech v Číně

Enver Tohti je bývalý čínský chirurg, který navštívil na naše pozvání Českou republiku.

Enver jezdí po světě a vypráví lidem zejména o případu, kdy se musel na žádost primáře v nemocnici účastnit odběru orgánů z ještě živého člověka.

Jednou mu řekli, aby si připravil nástroje. Pak ho zavezli na odlehlé místo, které sloužilo jako popraviště, a sdělili mu, že z jistého postřeleného člověka má vyoperovat játra a dvě ledviny. Kolem bylo mnoho dalších, již mrtvých lidí. Událost pokryl během jeho návštěvy například Český rozhlas.

Zeptali jsme se jej krátce také na lidská práva Ujgurů v Číně.

Co je hlavním problémem mezi Ujgury v Číně a čínskou vládou?

Hlavním problémem je, že ujgurští lidé žijí v zemi nazývané Xinjiang. A nedávno začali Ujguři cítit, že se stali cizinci ve vlastní domovině.

Problém je například to, že když čínská společnost přijde do Xinjiangu, tak má projekt, ale nezaměstná místní obyvatele. Používají pracovníky z vnitřní Číny. Ale kvůli tomuto místní lidé ztrácejí svoji zemi, pracovní příležitosti, příjem… a tak chudnou.

To je ten hlavní problém.

Ale čínská vláda, na druhou stranu, prezentuje nelibost Ujgurů jako teroristický akt. Což není pravda. Ujguři jen chtějí, aby se jim dostalo spravedlivého zacházení. Kdyby se s nimi jednalo fér, neukazovali by odpor.

Kvůli tomuto nespravedlivému zacházení se ujgurští lidé snaží bránit svá práva.

Protože jsou to lidské bytosti, potřebují přežít. Samozřejmě potřebují příjem, potřebují zemi, najíst se. Když jim nedáte tuto příležitost, někteří z nich mohli učinit něco extremistického.

Ale většina z nich se stále snaží s tou situací nějak vyrovnat.

A tento problém, tak jak je prezentován čínskou vládou, je… špatný. Falešný. Také to, jak je prezentován ujgurským kongresem, je přehnané. A tak nikdo z nich nemluví pravdu. Proto potřebujeme nalézt tu realitu, pravdu, a prezentovat ji světu.

Jinak se nikam nedostaneme.

Je to o tom, že čínská vláda se věnuje rozdílům mezi minoritami. Věnují se rozdílům, a tak to vytváří napětí.

Jsou lidská práva ujgurských lidí omezována?

Ujgurští lidé… oni nevědí, co jsou lidská práva. Protože nikdy o demokracii neuvažovali. Nikdy neměli demokratickou společnost. A tak demokracie, lidská práva, to je pro ně cizí, nerozumějí tomu, o co se jedná.

Ale zároveň s tím se komunistická strana nikdy nestará o lidská práva nejen Ujgurů, ale vůbec všech lidí v Číně, včetně Číňanů a všech minorit v Číně.

Děkujeme za rozhovor

Naše komunikace s vámi

V souvislosti s vydáváním knihy Devíti komentářů byly naše webové stránky v jednu chvíli napadeny malware a Google je začal považovat za nebezpečné. Museli jsme tak žádat o odblokování našich stránek poté, co jsme se viru zbavili.

Rozšířená zpráva o odběrech orgánů v Číně

Kdysi jsme pozvali do ČR pány Ethana Gutmanna a Davida Kilgoura. Od prvně jmenovaného vyšla u nás i kniha Jatka, zabývající se široce tématem ilegálních transplantací v Číně.

Nedávno oba, spolu s Davidem Matasem, vydali rozšířenou zprávu o těchto událostech.

Je k dispozici v anglickém jazyce.

intro

Zabíjeni pro své orgány – nelegální odběry orgánů vězňům svědomí v Číně

V r. 2006 se začala množit podezření, že státní instituce a zaměstnanci vlády Čínské lidové republiky nechávají odebírat životně důležité orgány praktikujícím meditační praxe Falun Gong a dalším vězňům svědomí.

Tato obvinění vyšetřoval David Kilgour, bývalý kanadský státní tajemník pro oblast Asie a Tichomoří, a David Matas, uznávaný právník v oblasti lidských práv…

Čtěte více.