Ilegální odběr orgánů je jedním z největších současných zločinů komunismu

Existují četné zprávy o tom, že se tyto zločiny odehrávaly v Kosovu či že se na nich účastní také teroristický Islámský stát, známý pod zkratkou ISIS.

Ovšem ve všech těchto případech bylo možné dané zmínky prozkoumat. Oproti tomu u komunistické Číny se objevují náznaky, svědectví a částečné důkazy, ale Čína nezávislou investigativní skupinu na své území nepouští.

A to i přesto, že by tím mohla předložit důstojnou odpověď všem rezolucím vlád a skupin, které se tématu ilegálnímu odběru orgánů v Číně věnují.

V následujících řádcích se tak věnujeme danému tématu ze širšího hlediska. Pro podrobnější informace doporučujeme přečíst si souhrn, který jsme vytvořili překladem ze zprávy odborníků Matase, Gutmanna a Kilgoura.

Níže uvedené informace budeme postupně doplňovat.

První zmínky

2006 – První svědectví. Manželka čínského neurochirurga vynesla na světlo informace, že její manžel se podílel na nelegálním odběru orgánů z žijících praktikujících Falun Gongu.

2006 – Vyšetřovatelé D. Matas a D. Kilgour vydávají zprávu nazvanou Krvavá sklizeň. Ta se zabývá svědectvími, analýzou nesmírně krátké čekací doby pro transplantaci či také zločiny na poli lidských práv. Dochází k závěru, že ilegální transplantace v Číně skutečně probíhají.

2012 – Ujgurský chirurg, Enver Tohti, podal svědectví, že se v Číně, již v roce 1995, podílel na ilegálním odběru orgánů z živého člověka. Ten byl střelen v tom čase nefatálně do hrudi a stále mu proudila krev.

2014 – Vyšetřovatel E. Gutmann dochází na základě vyšetřovací metody rozhovorů k závěru, že nejméně 65 000 lidí bylo zabito za účelem nelegálního odběru orgánů v Číně. Studie u nás vyšla jako kniha Jatka.

2017 – Objevují se zprávy o tom, že občané Nigérie, kteří byli zavřeni v čínském vězení, z něj často zmizeli za záhadných okolností. Někteří z nich tvrdí, že byli odvedeni z cel za účelem ilegálního odběru orgánů. Skupiny občanské společnosti v Nigérii žádají jejich prezidenta, aby tato tvrzení prošetřil.

Mohou se na těchto zločinech podílet i Češi?

Teoreticky zcela jistě ano. V Číně bývají mnohem kratší čekací lhůty – např. nemocnice v Šanghaji sama v roce 2006 uvedla, že průměrná čekací doba pro transplantaci jater byla 1 týden.

Ale v rámci transplantace orgánů musí být vzata v potaz různá medicínská kritéria, např. krevní skupina, a orgány z příslušníků asijských etnik nebývají pro nás tak vhodné.

Ovšem čekací lhůta v naší zemi, pokud se nejedná např. o transplantaci ledviny z žijícího dárce, může dosahovat až několik let, a tak je na místě předpokládat, že krátká čekací lhůta v Číně by mohla být pro některé lidi způsobem, jak svoji těžkou situaci přinejmenším na chvíli zlepšit.

Z toho důvodu by mohlo být řešením uzákonění zákazu podstoupení transplantace v Číně.

Světová podpora

Česká transplantační společnost (ČTS)

V červenci 2007 Česká transplantační společnost zveřejněné praktiky čínských nemocnic jednoznačně odsoudila a zcela se od nich distancovala.

Česká lékařská komora (ČLK)

V listopadu 2012 se Česká lékařská komora připojila k výzvě za vyšetřování případů podezřelých transplantací v Číně.

Tchaj-wan

V roce 2015 schválil Tchaj-wan legislativní úpravu, která kriminalizuje získávání orgánů z neetickým zdrojů.

V srpnu 2007 Chou Šeng-mao, tchajwanský ministr zdravotnictví, předal svým spoluobčanům doporučení tamních lékařů, aby rozhodně nejezdili kvůli transplantaci do Číny.

Austrálie

Ke konci roku 2006 oznámilo australské ministerstvo zdravotnictví, že ruší veškeré vzdělávací programy určené čínským lékařům, týkající se technik transplantací orgánů v Nemocnici prince Charlese a Nemocnici princezny Alexandry.

Izrael

V Izraeli byl schválen zákon zakazující prodej či zprostředkování orgánů. Zákonem se také zrušilo dotování transplantací prováděných v Číně a týkajících se bezprostředně izraelských státních příslušníků.
Dr. Jay Lavee vysvětluje tento zákon jako reakci na odebírání orgánů čínským občanům proti jejich vůli.

Spojené státy

V červenci 2014 vydal Kongres USA rezoluci H.Res.281 vyzývající Čínu k ukončení praxe odebírání orgánů vězňům, a to zejména vězněným následovníkům Falun Gongu, vězňům svědomí a členům jiných náboženských a etnických menšin.

Organizace spojených národů (OSN)

Od roku 2006 žádalo několik zvláštních zpravodajů OSN čínskou vládu o podání vysvětlení týkajícího se vážného obvinění z „odebírání orgánů živým příznivcům Falun Gongu“. Čínská vláda byla vyzvána, aby vyvrátila tato obvinění, jež byla vůči ní vznesena. Ta ovšem odmítla předložit statistiky objemu transplantací, nepředložila žádný smysluplný argument a pouze dále tato obvinění popírala.

Děje se něco takového i u nás?

U nás máme jednu výhodu – legislativa České republiky, jak uvádí Koordinační středisko transplantací, zakazuje obchodování s orgány a tkáněmi pro transplantaci.

Avšak v Číně v roce 1984 vznikl zákon, který umožňuje použít tělo vězně či jeho orgány, pokud „tělo nikdo nepřevzal nebo si rodina vězně tělo nevyzvedla“.

A protože mnoho nevinných vězňů svědomí při zatčení v Číně odmítá prozradit svou totožnost, „jejich tělo si nemá kdo vyzvednout“ a mohou být zabiti pro orgány.

Proč by zabíjeli nevinné lidi, když je to tak riskantní?

Na světě je nedostatek orgánů, a tak lze uskutečnit v této oblasti ilegálními cestami výnosný byznys. Orgán z žijícího dárce také vydrží fungovat v novém těle delší dobu než orgán z dárce se smrtí mozku.
Živí dárci jsou tak daleko lepším a lukrativnějším zdrojem orgánů.

O těchto postupech se objevily již četné zmínky, za všechny jmenujme jeden příběh z Tibetu:

„V roce 2002 Lidová nemocnice ve městě Lhasa v Tibetu provedla první úspěšnou ortotopickou transplantaci jater v Tibetské autonomní oblasti. Jednalo se o první operaci tohoto druhu vykonanou v dané nadmořské výšce. O skutečnosti informoval čínský deník Xinhua.

Jeden z transplantologů, Tang, se poté vyjádřil v návaznosti na to, že Lhasa je v nadmořské výšce 3600 metrů: „Abychom zajistili aktivitu hepatocytů jater, vyjmutí jater z dárce musí proběhnout zároveň s odejmutím špatných jater z příjemce. Jinak, pokud by letoun, ve kterém byl dárce, nemohl letět z vnějšku oblasti do Tibetu vzhledem ke špatnému počasí – a tyto situace jsou v Tibetu docela obvyklé během zimy – ty následky by byly katastrofální.“ Na základě tohoto vyjádření musel být zabit žijící „dárce“ – když byla vyříznuta jeho játra – ve stejném čase, kdy byla vyjmuta špatná játra příjemce.“

Aby tam tedy dostali žijícího dárce, museli do Tibetu přivézt nějakého člověka, a pak ho na místě usmrtit.

Jak se dá pomoci

1. Podporou uzákonění zákazu podstoupení transplantace v Číně

Pokud lidé přestanou cestovat za orgány do Číny, vytvoří se tím tlak na tamní střediska, aby bylo možné dohledat původ darovaného orgánu – tak jak to lze učinit v zemích Evropské unie.
Pokud by se uzákonění zákazu účastnilo více zemí, je navíc možné, že Čína vytvoří zákon, díky němuž se Číňané sami po smrti stanou dárci orgánů, pokud by se to zdálo jako vhodný přístup.

2. Sdílením informací, pokud víte o neetickém případu v rámci transplantací v Číně

Cílem není hanit příjemce orgánu, který byl v těžké situaci, ale využít evidenci pro apelování na etické komise západních zemí, aby podnikly kroky, které přinejmenším zajistí, že v Číně nebudou umírat za tímto důvodem zcela nevinní lidé, kteří by u nás ani neměli za co být zavřeni do vězení.

3. Šířením zpráv o tom, že v Číně jsou pro transplantace využívány orgány vězňů svědomí

Čím více lidí se dozví o tomto problému, tím snáze se dojde k vhodnému řešení.

Pokud máte s kým, sdílejte prosím tento článek.