Ilegální odběr orgánů v Číně – Úvod

V roce 2006 začaly na veřejnost prosakovat první informace o tom, že státní instituce a zaměstnanci vlády Čínské lidové republiky nechávají odebírat životně důležité orgány stoupencům meditační praxe Falun Gong a dalším vězňům svědomí.

Vyšetřování

Na tato obvinění zareagovala Mezinárodní organizace pro vyšetřování perzekuce Falun Gongu (WOIPFG), která požádala o prošetření těchto informací Davida Kilgoura, bývalého kanadského státního tajemníka pro oblast Asie a Tichomoří, a Davida Matase, uznávaného právníka v oblasti lidských práv.

Po několikaměsíčním vyšetřování D. Kilgour a D. Matas potvrzují, že k ilegálním odběrům orgánů v Číně dochází, že orgány jsou obětem někdy odebírány, zatímco jsou stále naživu, a tedy tyto „operace“ jsou formou vraždy. Své vyšetřování shrnuli ve zprávě Bloody Harvest (Krvavá sklizeň). Odhadují v ní, že mezi lety 2000–2005 bylo v Číně provedeno přes 40 000 transplantací, u kterých není vysvětlen zdroj orgánů.

O toto téma se začal zajímat i americký investigativní novinář Ethan Gutmann, který na základě svého vlastního vyšetřování, jež shrnul v knize Jatka z roku 2014, došel k závěru, že za účelem nelegálního odběru orgánů v Číně bylo mezi lety 2000–2008 zabito nejméně 65 000 lidí.

Všichni tři vyšetřovatelé nakonec spojili své úsilí dohromady a v roce 2016 vydali zprávu Krvavá sklizeň / Jatka: Nové informace (An Update To Bloody Harvest & The Slaughter), která je výsledkem analýzy obrovského množství informací z pevninské Číny. Tato zpráva odhaluje, že v Číně po spuštění pronásledování Falun Gongu nastal prudký rozmach orgánových transplantací a ročně se tam provádí minimálně 60–100 tisíc orgánových transplantací. Naprostá většina orgánů patří vězňům svědomí, z nichž velkou většinu tvoří stoupenci Falun Gongu. Souhrn zprávy o několika stech stranách jsme pro vás zpracovali zde. Obdobnou zprávu vydala zhruba ve stejné době i organizace WOIPFG.

Nezávislé vyšetřování provedl také místopředseda Evropského parlamentu Edward McMillan-Scott. I on došel k závěru, že praktikujícím Falun Gongu jsou v Číně odebírány orgány.

Důkazy

Je známo, že hlavním oficiálním zdrojem orgánů pro transplantace v Číně jsou popravení vězni. Počet oficiálních poprav se však po roce 1999 výrazně nezměnil, ale počet provedených transplantací několikanásobně vzrostl. Počet transplantací orgánů od rodinných dárců nebo od klinicky mrtvých je zanedbatelný, protože v Číně neexistoval do roku 2010 systém dárcovství a Číňané mají navíc k dárcovství orgánů kulturní averzi. I po zavedení systému dárcovství se do něj přihlásilo jen několik tisíc Číňanů (Ye Qifa, výkonný předseda Čínské orgánové transplantační aliance a profesor orgánové transplantace, se v roce 2015 vyjádřil, že od roku 2010 darovalo své orgány pouze 4 626 čínských obyvatel.)

Nesrovnalosti mezi oficiálními informacemi čínských představitelů a dostupnými informacemi z nemocnic či od chirurgů. Např. Huang Jiefu, bývalý ministr zdravotnictví, v roce 2016 pro evropskou verzi deníku China Daily uvedl, že v předchozím roce Čína provedla kolem 10 000 transplantací. Avšak jedno z největších center, Orientální orgánové transplantační centrum, patřící pod Všeobecnou nemocnici armádní policie v Pekingu, uvádí, že poskytuje péči každoročně 30 000 příjemcům transplantací, např. po transplantaci ledvin, jater a dalších.

Krátké čekací lhůty. Ještě v začátcích vyšetřování orgánových loupeží se čínské nemocnice na svých webových stránkách běžně chlubily extrémně krátkými čekacími lhůtami pro transplantace. Jde o čekací lhůty na jakékoliv orgány od několika dní až do 4 týdnů, přičemž ve vyspělých zemích s dlouhodobým systémem dárcovství jde o lhůty v řádech měsíců až let. Vyšetřovatelé vydávající se za potenciální příjemce orgánů telefonovali do řady čínských nemocnic a transplantačních center. Tyto telefonáty vyústily v příslib zajištění orgánů do několik týdnů a v mnohá doznání, že stoupenci Falun Gongu jsou zdroji orgánů na transplantace.

Následovníci Falun Gongu nekouří, nepožívají alkohol a obvykle mají velmi dobrý zdravotní stav (a tedy i orgány). Coby vězňům jsou jim systematicky prováděny krevní testy a prohlídky orgánů. Řada rodinných příslušníků praktikujících Falun Gongu, kteří zemřeli ve vazbě, oznámila, že viděli těla svých blízkých s ranami po chirurgických zákrocích a chybějícími částmi těla.

Co na to svět a ČR?

V roce 2012 se Česká lékařská komora připojila k mezinárodní výzvě za nezávislé vyšetřování (transplantační turistiky v Číně) adresované OSN, kterou iniciovalo sdružení doktorů DAFOH a kterou podepsalo 1,3 milionu lidí.

Evropský parlament

Přijaté písemné prohlášení Evropského parlamentu z roku 2016 vyzývající k ukončení praktik odebírání orgánů vězňům svědomí v Číně (0048/2016) navazující na rezoluci EP z 12. 12. 2103 – Rezoluce Evropského parlamentu o nedobrovolném odebírání orgánů v Číně (2013/2981 (RSP)).

Itálie

Listopad 2016 – přijatý zákon o obchodu s orgány odebraných živým osobám, postihující ilegální obchod s orgánovými transplantacemi či jeho zprostředkování a propagování. (článek v češtině)

Spojené státy

V roce 2016 přijala Sněmovna reprezentantů jednohlasně rezoluci č. 343, vyzývající Čínu k ukončení praxe odebírání orgánů vězňům, a to zejména vězněným následovníkům Falun Gongu, vězňům svědomí a členům jiných náboženských a etnických menšin. Této rezoluci předcházelo v Kongresu USA již několik dalších schválených obdobných rezolucí Senátu i Sněmovny reprezentantů.

Organizace spojených národů (OSN)

Od roku 2006 žádalo několik zvláštních zpravodajů OSN čínskou vládu o podání vysvětlení týkajícího se vážného obvinění z „odebírání orgánů živým příznivcům Falun Gongu“. Čínská vláda byla vyzvána, aby vyvrátila tato obvinění, jež byla vůči ní vznesena. Ta ovšem odmítla předložit statistiky objemu transplantací, nepředložila žádný smysluplný argument a pouze dále tato obvinění popírala.

Tchaj-wan

V roce 2015 schválil Tchaj-wan legislativní úpravu, která kriminalizuje získávání orgánů z neetickým zdrojů. V srpnu 2007 Chou Šeng-mao, tchajwanský ministr zdravotnictví, předal svým spoluobčanům doporučení tamních lékařů, aby rozhodně nejezdili kvůli transplantaci do Číny.

Austrálie

Ke konci roku 2006 oznámilo australské ministerstvo zdravotnictví, že ruší veškeré vzdělávací programy určené čínským lékařům, týkající se technik transplantací orgánů v Nemocnici prince Charlese a Nemocnici princezny Alexandry.

Izrael

V Izraeli byl schválen zákon zakazující prodej či zprostředkování orgánů. Zákonem se také zrušilo dotování transplantací prováděných v Číně a týkajících se bezprostředně izraelských státních příslušníků. Dr. Jay Lavee vysvětluje tento zákon jako reakci na odebírání orgánů čínským občanům proti jejich vůli.

Přepis jednoho z rozhovorů

Přepis a překlad telefonního rozhovoru mezi vyšetřovatelem vydávajícím se za potenciálního příjemce orgánu a doktorem Lu z nemocnice Minzu města Nanning v autonomní oblasti Guangxi, 22. května 2006:

Volající: „Můžete sehnat orgány od praktikujících Falun Gongu?“

Doktor Lu: „Dovolte mi říci, že je nemáme jak sehnat. V Guangxi je teď dost obtížné je opatřit. Pokud nemůžete čekat, doporučuji vám jít do Guangzhou, protože pro ně je velmi snadné dostat orgány. Mohou je shánět po celé zemi. Když provádí transplantaci jater, mohou pro vás zároveň dostat ledvinu, takže je to pro ně velmi snadné. Mnoho oblastí, kde je nedostatek orgánů, se na ně obrací o pomoc.“

Volající: „Proč je pro ně snadné je dostat…?“

Lu: „Protože jsou významná instituce. Kontaktují soudní systém jménem celé univerzity.“

Volající: „Pak tedy používají orgány od praktikujících Falun Gongu?“

Lu: „Přesně tak…“

Volající: „… Ty, co jste používali dřív (orgány od praktikujících Falun Gongu), byly ze záchytných center, nebo věznic?“

Lu: „Z věznic.“

Volající: „… A bylo to od zdravých praktikujících Falun Gongu…?“

Lu: „Přesně tak. Vybírali jsme ty dobré, protože zabezpečujeme kvalitu našich operací.“

Volající: „To znamená, že vybíráte orgány sami…“

Lu: „Jistě…“

Volající: „Jak je obvykle starý poskytovatel orgánů?“

Lu: „Kolem třiceti.“

Volající: „… Chodíte je do vězení vybírat osobně?“

Lu: „Ano. Musíme je vybírat.“

Volající: „Co když si vybraný nechce nechat odebrat krev?“

Lu: „Určitě nás to nechá udělat.“

Volající: „Jak?“

Lu: „Určitě najdou způsob. Proč se staráte? Tyhle věci by vás neměly zajímat. Mají své postupy.“

Volající: „Ví ten člověk, že jeho orgán bude odebrán?“

Lu: „Ne, neví.“